Pan Janoušek besedoval se školáky

V druhém prosincovém týdnu uvítali žáci pátých tříd ZŠ Schulzovy sady vzácnou návštěvu.

Pobesedovat s nimi přišel bývalý kronikář města Dvora Králové n. L.

V páté třídě jsou součástí učiva vlastivědy také novodobé dějiny naší vlasti, a tak tématem besedy bylo Jak se žilo ve Dvoře Králové n. L. v době druhé světové války.

Pan Janoušek besedoval

Pan Janoušek byl jako vždy perfektně připraven a navíc projevil pochopení pro věk zúčastněných dětí. Provedl posluchače Dvorem Králové 1938 – 1945 svýma očima, očima kluka, kterému bylo na začátku okupace 6 let a nechápe, co se to kolem něho začíná dít.

Vysvětlil dětem své pocity, které měl po Mnichovu, když zjistil že nemůže na houby do Komárova ani do Huntířova, protože tam najednou bylo německé území. Představil účastníkům besedy dva své spolužáky z první třídy. Jedním byl Pepík Hetfleisch ze smíšeného manželství, který po okupaci musel nastoupit do německé školy. Pan Janoušek vysvětlil dětem, jak byl jeho spolužák nešťastný, že musí opustit české kamarády a jít do jiné školy. Dalším, kdo navštěvoval společně s panem Janouškem první třídu byl chlapec židovského původu Petr Hellmann. Nikdo z dětí si tehdy nevšiml, že by byl Petřík něčím odlišný od ostatních, ale bohužel i na něj dopadla tvrdá nacistická opatření. Najednou Petr nepřišel do školy, nechodil ani do jiné školy, ani doma nebyl. Jeho spolužáci tomu vůbec nerozuměli. Jednoho dne se na lavici, ve které Petr sedával, objevila kytička, kterou tam položil jeden z učitelů. Děti si myslely, že zemřel. Netušily nic o německých vyhlazovacích táborech. V jednom z nich nalezl smrt i Petřík.

Pan Janoušek besedoval

Vzpomínku za vzpomínkou jako korálky na niti, oživoval před dětmi pan Janoušek. Příchod okupantů, kteří přišli obsazovat naše území. Jeden voják daroval malému Pavlíkovi želvičku a on si řekl, že ti vojáci přece nejsou tak špatní, když dávají dětem želvičky. Vypráví, jak se kluci z německé školy v uniformách hitlerjugend chovali nadřazeně a někdy i neurvale vůči Čechům, jak byli čeští kluci biti, protože nevzdali čest pochodujícím hitlerjugend. Vzpomínal na dobu, kdy navštěvoval měšťanskou školu, která byla v budově Schulzových sadů. Na sirény, které oznamovaly vzdušný poplach. Ujistil dnešní žáčky, že opravdu nemají svým dávným předchůdcům co závidět, že nebyl žádný med spěchat do krytu a čekat, jestli nebude město bombardováno. Děti se také dozvěděly, jaká pohroma postihla malého Pavlíka, když jednoho dne přišlo gestapo zatknout jeho rodiče, babičku a další příbuzné za účast v odboji. Svěřil dětem své pocity z náhlé ztráty rodičů. K nejhorším vzpomínkám patřil jistě výslech malého kluka na hradeckém gestapu. Rodiče v této tragické době nahradila prababička.

Blížil se konec války, z budovy Schulzových sadů se stal vojenský lazaret a děti nechodily do školy. Pouze jednou týdně si zašly pro úkoly. I děti vnímaly, že se blíží konec války a těšily se na něj. Také ve Dvoře Králové vzplálo povstání, za které zaplatili někteří spoluobčané životem. Jejich jména připomínají pomníčky na hřbitově.

Pan Janoušek vzpomínal na tryznu, která byla uspořádána obětem pochodu smrti v Choustníkově Hradišti a také na příchod Rudé armády, na shromáždění na náměstí.

Pan Janoušek besedoval

Připomněl dětem, že je rozdíl, jestli je někdo Němec nebo nacista a vysvětlil, co je nacismus.

V závěru besedy pan Janoušek ochotně a trpělivě odpovídal na všechny dotazy dětí.

Dětem se beseda velmi líbila, protože hovořit s pamětníkem takovýchto dějinných událostí je nad všechny učebnice. Náš dík patří panu Janouškovi, že si v předvánočním shonu našel čas, aby se svými malými posluchači pobesedoval.

Mgr. Pavlína Špatenková


Více fotografií ve Fotogalerii .


Článek na www.kralovedvorsko.cz .

Královedvorsko.cz - ZŠ Schulzovy sady