Beseda na téma holocaust v pátých třídách

18. února se zúčastnily páté ročníky ZŠ Schulzovy sady besedy na téma holocaust. Pozvání pobesedovat s malými posluchači přijala paní učitelka Nosková.

Beseda na téma holocaust

Na úvod paní Nosková rozsvítila sedm svíček. Přesně tolik jich je na sedmiramenném svícnu zvaném Menora. Šest svíček zapalují Židé jako připomínku svých blízkých, kteří již nežijí, tu sedmou za všechny lidi bez rozdílu náboženství, kteří přišli o život v dobách nesvobody.

Beseda na téma holocaust

Besedu jsme sice nestihli na výročí holocaustu, které si celý svět připomíná 27. ledna, v den, kdy v roce 1945 osvobodila koncentrační tábor Osvětim Rudá armáda, ale to nevadí, protože tyto strašné události, které se odehrály za druhé světové války, by si měli lidé připomínat víckrát než jednou ročně. Židé si připomínají památku svých mrtvých 27. dubna.

Po celou dobu besedy hořely svíčky, které symbolicky připomínaly všechny oběti holocaustu (hebrejsky shoa), všechny blízké paní učitelky, všechny židovské obyvatele Dvora Králové n. L., kterých zemřelo 122, všechny děti i dospělé židovského původu, kterých během holocaustu přišlo o život 6 milionů, z toho 1,5 milionů dětí. Lidí a dětí, kteří se ničím neprovinili, a přesto museli nevýslovně trpět v koncentračních táborech. Jedinou jejich vinou bylo, že byli židovské národnosti. Museli nosit na oděvu šesticípou Davidovu hvězdu, symbol méněcennosti. Platilo pro ně množství zákazů a nařízení. Pro ostatní lidi platil zákaz komunikace se Židy pod pohrůžkou sankcí.

Beseda na téma holocaust

Židé byli vězněni v koncentračních táborech, kterých bylo celkem 22, nacházely se na území Německa, Rakouska, Polska, jediným koncentračním táborem u nás byl Terezín. V Terezíně sice nebyly podmínky pro život dobré, ale ve srovnání s vyhlazovacím táborem Osvětim měli jeho obyvatelé šanci na přežití.

Od roku 1941 prošlo terezínským ghetem 63 transportů, které čítaly 80 tisíc lidí, z toho se zachránilo 3 800 lidí.

Paní učitelka vyprávěla malým posluchačům příběhy židovských dětí. Připomněla příběh Anny Frankové, holandské dívenky, která žila v úkrytu se svou rodinou podporována dobrými lidmi do doby, než se našel zrádce, který udal gestapu místo jejich úkrytu.

Beseda na téma holocaust

Příběh Hanina kufříku a jeho majitelky Hany Bradyové děti znaly, neznaly však příběh chlapce Petera Ginze, který žil jako Hana v Terezíně a psal a maloval obrázky do terezínských časopisů. Jednou z kreseb je kresba tužkou, na které j e za měsíčním skalnatým horizontem vidět planetu Zemi. Společně s jeho portrétem a daty 1928 - 1944 je součástí nemnoha údajů, které se o něm víme. Také on se stal ve svých šestnácti letech jednou z obětí nesmyslného nacistického běsnění. Zahynul v Osvětimi. Jmenovaná kresba, která po něm zůstala, jejíž originál je v majetku Yad Vashem Museum v Jeruzalémě, inspiruje i motivuje ještě dnes ... První izraelský kosmonaut Ilan Ramon, jehož matka přežila Osvětim, si tuto kresbu oblíbil natolik, že ji vzal s sebou na palubu raketoplánu Columbia. Šestičlennou posádku kromě Ramona Ilana tvořil Rick Douglas Husband, Michael Philip, Anderson a Kalpana Chawlaová, která byla původem z Indie a byla jednou ze dvou žen v misi. Do vesmíru poprvé letěli spolu s Ramonem Davidem McDowell Brownem, Laurel Blair Clarkovou, Williamem Cameronem McCoolem. Raketoplán Columbia se po 16 dnech letu, 1. února 2003 před 16. hodinou SEČ, rozpadl nad americkými státy Texas a Luisiana několik minut před svým plánovaným přistáním na Floridě.

Další, o kom je řeč, je malý chlapec Uziel. Jeden manželský pár měl to štěstí, že Shoa přežil, jejich Uziel ne. Tvářička tohoto dítěte je u vstupu do památníku v Yad Vashem. Vejdete dovnitř, a je tam tma. Držíte se zábradlí a posouváte se po černé skleněné podlaze. Systém zrcadel kolem vás vytváří pocit, jako byste se vznášeli uprostřed hvězd. To na dně této studny planou stovky svíček. Vznášíte se v tmavém prostoru, a kolem znějí jen jména. Jména jednoho a půl miliónů zavražděných dětí. Jméno, město a věk. A zase. Muž a žena se střídají. Prý trvá tři dny, než všechna jména přečtou. Při tomto vyprávění jde mráz po zádech, však také málokdo odchází z jeskyně zavražděných dětí bez slz v očích.

Yad Vashem - muzeum holocaustu
Yad Vashem - muzeum holocaustu

Povídání se změnilo v besedu, děti toho hodně zajímalo a paní Nosková trpělivě odpovídala na všechny otázky. Přednáška děti zaujala, vzbudila jejich zájem o tyto pro ně tak vzdálené a přitom blízké dějiny, které si musíme připomínat, jestliže nechceme, aby se podobná věc někdy v budoucnu opakovala.

podle zápisků Báry Senetové zpracovala Mgr. P. Špatenková


Více fotografií ve Fotogalerii .


Článek na www.kralovedvorsko.cz .

Královedvorsko.cz - ZŠ Schulzovy sady