Středověká Praha

Je úterý 27. září, den jako vymalovaný, a my vjíždíme plni očekávání do cíle naší první letošní exkurze. S trochou strachu opouštíme autobus a svěřujeme se do rukou našich paní učitelek.

První naše kroky vedou na Pražský hrad.

Obrovské davy turistů nám okamžitě připomenou, že nechceme-li se ztratit, musíme dodržovat všechny instrukce a zásady, na nichž jsme se dohodli.

Praha

To už ale v němém úžasu obdivujeme největší a nejvýznamnější pražský chrám, katedrálu sv. Víta. "Zítra je Den české státnosti," připomínáme si před polodrahokamy zdobenou svatováclavskou kaplí s náhrobkem patrona české země, sv. Václava. V rohu kaple zahlédneme i dveře s proslulými sedmi zámky do veřejně nepřístupné komory, v níž jsou uloženy české korunovační klenoty. S posvátnou úctou sestupujeme i do podzemí, kde se nalézá hrobka českých králů, členů královských rodin a prvních Habsburků na českém trůně.

Praha

Kolem jižního průčelí chrámu pak pokračujeme do baziliky sv. Jiří, druhého nejstaršího kostela na Hradě, kde si názorně ukazujeme stavební prvky románské, gotické a raně barokní. A teď do Zlaté uličky! Po roční rekonstrukci je opět otevřená a my jsme jedni z prvních, kteří si ji mohou prohlédnout. Pohádková barevnost omítek a zařízené stísněné světničky opravdu navozují iluzi života v minulých stoletích.

Blíží se poledne – nejvyšší čas vrátit se k bráně gigantů na střídání hradní stráže. A pak už poslední pohled na "stověžatou matičku" z vyhlídkové terasy a pádíme Nerudovou ulicí na stanoviště lanovky, která nás spolehlivě vyvezla na nejvyšší pražský vrch - Petřín. Dokud jsme rozehřátí, vyběhneme i do nejvyššího patra "pražské eiffelovky", o celých 17 nadmořských metrů výše, než kam se tyčí ta pařížská...

Praha

Zcela jiný druh zážitků, než jsme dosud konzumovali, nám nabídlo magické zrcadlové bludiště. Nemohli jsme se nabažit neuvěřitelných proměn našich tělesných proporcí a vizáže. Na klidném Petříně jsme si i chvíli odpočinuli a doplnili kalorie na poslední etapu naší cesty.

Ta směřovala přes Karlův most na Staroměstské náměstí. Nasávali jsme atmosféru starých časů, poslouchali hudební produkce pouličních umělců, obdivovali barokní sochy a bránili se nabídkám kreslířů a prodavačů suvenýrů. K radnici jsme dorazili včas, orloj jsme stihli. Pro mnohé z nás to bylo, stejně jako závěrečná jízda metrem, poprvé v životě.

Tak, díky Praho, a někdy zase na shledanou!

žáci 8.C a 7.E se svými učitelkami D. Luňákovou a J. Paulusovou-Fišerovou

Královedvorsko.cz - ZŠ Schulzovy sady