Jak jsme jeli do Vídně

"Šedá je teorie, zelený strom života." Tak tohle moudro měli na paměti němčináři ZŠ Schulzovy sady a vyrazili procvičit své konverzační schopnosti za hranice naší republiky. Cílem bylo Rakousko.

Z dějepisu jsme věděli, že až do roku 1918 jsme byli součástí tzv. rakouské monarchie, a tak jsme byli trošku zaskočeni, jak dlouhou cestu jsme museli urazit, než jsme konečně vystoupili z autobusu v Schönnbrunu. Kromě zámku nás sem přilákal i obrovský a krásný park. Obzvlášť teď na jaře není prý v celé Vídni krásnější místo k procházce či k pikniku. Zvládli jsme zde obojí. Kromě přírody jsme zde obdivovali i sloupovou stavbu v klasicistním stylu nesoucí název Glorietta. Když jsme vyšplhali na kopec až k ní, byli jsme odměněni výhledem na celou Vídeň. Kolem kašny zvané Neptunbrunnen jsme sešli zpátky do parku a ti odvážnější zamířili do Irrgarten – zahrady plné bludišť a různých her.

Vídeň

Autobus nás pak přepravil přímo do centra Vídně. Tady si nás vzala na povel naše paní průvodkyně. Díky ní jsme nejen celým historickým jádrem bezpečně prošli, ale o každé významné budově či osobě jsme se dozvěděli nějaké zajímavosti. Kromě architektonických skvostů jsme obdivovali i výlohy značkových obchodů, nepřeberné množství restaurací, kaváren, barů a obchodů se suvenýry. A samozřejmě zde nechyběli ani všudypřítomní pouliční umělci a "zlatí Mozartové".

Vídeň

Po prohlídce gotické katedrály Stephandom jsme dostali důvěru a stejnojmenné náměstí s přilehlými uličkami jsme si mohli prošmejdit sami. Užili jsme si to náramně. A zatímco paní učitelky daly přednost posezení u kávy, my nadšeně nakupovali nejen dárky, ale i třeba něco na sebe...

A pak už jen nostalgická zastávka u pomníku Marie Terezie a můžeme vyrazit na cestu domů.

Vídeň

"Díky, císařovno, ona ta povinná školní docházka má přece jenom něco do sebe."

Cestovatelé - němčináři


Více fotografií ve Fotogalerii .

Královedvorsko.cz - ZŠ Schulzovy sady